O mně

Jsem Tereza. Máma jedný úžasný cácorky, průvodkyně jednoho prima voříška, terapeutka, tanečnice, občas tlumočnice, původně historička (vystudovala FFUK). Holka, co se pořád učí... Přijímat sebe i život takové, jaké jsou; žít autenticky a pravdivě; hledat v sobě.. A to, co objevila, co se naučila, co pochopila ráda předává dál, a stává se tak průvodkyní pro ty, kdo se vydávají na cestu do svého vlastního nitra...

Věřím, že nejdál dojde ten, kdo jde do sebe. 

A jak jsem začala? Bylo mi asi 11, když mamka začala objevovat semináře zaměřené na seberozvoj. A já tak nějak žila přirozeně v tom, že vedle čištění zubů je nutné čistit taky duši. Četla jsem Hovory s Bohem, Malou duši a slunce, Iluze, Racka, Čtyři dohody (ale nejradši ze všech knih mám Malého prince) a další knihy, kde jsem se dozvídala, že si za svoje štěstí můžeme tak nějak sami. Že vinit někoho druhého nám moc radosti nepřinese a že je zkrátka potřeba vždy začínat u sebe. Na jednu stranu je to strašný, že na nikoho nemůžete svalit vinu, na druhou stranu je to obrovská svoboda, když víte, že vlastně máte v rukou veškerou moc, protože ten, s kým se musíte utkat, jste vy sami. Taky to jediné, co můžeme měnit, jsme my. S okolím nehneme - ano, zkoušela jsem to, ačkoli to vím:) 

No a tak jsem se od kyneziologie, přes reiki, metodu theta healing, ženský seminář Donna Divina, přes večerní kurzy psychologie na FFUK dostala skrze mamku až k Cestě podle Brandon Bays - The Journey. 

A to mi sedlo! Emoce! Nemusí mě ovládat! A zároveň nejsem špatná, když je mám! Jen najít ten balanc... A tak hledám. Už od roku 2007, kdy mamka prošlapala Cestě cestu do České republiky a na Slovensko, čímž se Cestě poprvé otevřely dveře do východní Evropy. A kde byla mamka, tam jsem byla ze zvědavosti a zvídavosti já:) Takže se Cesta stala mým životním stylem. Nedělala jsem procesy Cesty, já Cestu prostě žila. Ono to ani jinak nejde, když jste hodně emocionální člověk a o své emoce zakopáváte zhruba pětkrát za hodinu:) Absolvovala jsem několik úvodních seminářů od roku 2008, a poté celý terapeutický výcvik v roce 2013. Ve stejném roce jsem začala semináře tlumočit, v kabině vedle mamky. To byla zas jiná úroveň seminářů... Ještě intenzivnější lekce a s tím i jejich chápání a čištění vzorců chování... Oficiální tlumočnicí Cesty jsem dodnes, stejně jako mamka.

Jinak jsem vystudovala dvouobor Historie - PVH a archivnictví na FFUK. V oboru jsem příliš nepůsobila. Jen mezi lety 2017-2022 jsem ve spolupráci s Prahou 3 připravila několik výstav týkajících se novodobých dějin Žižkova (za zmínku stojí hlavně asi výstava z roku 2018 ke stoletému výročí republiky). Více jsem se našla v tlumočení, překladech a práci terapeutky.

V terapii se zaměřuju na práci s emocemi a podporu duševního zdraví. Věřím, že péče o duši je stejně důležitá jako podpora těla. Ve své práci nejvíc vycházím z metody Cesta podle Brandon Bays. Vedle soukromé terapie Cesta, individuální obecné terapie sdílením nabízím také možnost účasti na různých seminářích, kde si nástroje, které v terapiích používám, sami osvojíte, a stanete se tak mnohem svobodnější a nezávislejší, pokud jde o práci s vlastní duší...

Terapie CESTA & Poradenství

Bezpečný prostor pro sdílení. Ty sdílíš, já naslouchám...

A proč na terapii právě ke mně? Záleží samozřejmě, co hledáte. Já nabízím empatii, náruč, přijetí, pochopení, vyslechnutí... už to je za mě největší terapie. A k tomu těch pár nástrojů na zpracování emocí, uvolnění traumatu z minulosti, zahojení bolesti a křivd z dětství, mládí, minulého týdne už jen jako fajn bonus:) 

Mně osobně nejvíc chybělo přijetí, obejmutí. Slova jako "je to v pořádku, že se tak cítíš. Děláš to dobře, tak nejlíp, jak v danou chvíli umíš. Není potřeba nic měnit, není potřeba být jiná".

 Hodně vídám terapie a webináře, kde se už v první větě hlásí "co dělat jinak, abych...; jak být dobrá máma...; jak změnit to a to, abych byla lepší...". Jasně, že je skvělé, že jsou na trhu! Sama jsem se na některé přihlásila, protože jsem zoufale hledala, a někdy stále hledám odpovědi. Jenže když to člověk přežene a jde na jeden webinář za druhým a pořád slyší ze všech stran, že se musí změnit, že je nutné to a to, že když bude dál takový, jaký je, způsobí dítěti trauma na celý život..., začne se po spirále propadat na hodně hluboké dno. Myslím, že je nutná rovnováha mezi tím pracovat na sobě a tím umět se přijmout, být k sobě laskavá a odpustit si. A to mi na trhu chybí. A tak jsem s tím přišla sama, pro případ, že by někdo stejně jako já měl už dost kritiky a návodů na to, jak být dokonalý a lepší a nejlepší, a chtěl jen slyšet, že je v pořádku takový, jaký je:) Pro případ, že by někdo hledal cestu k sebeodpuštění...

Podstatou každé mé terapie je sdílení. Dovolit si říct cokoli, podělit se o všechno, co zůstává nevyřčené a bolí to na duši. 

Více o tom, co jako terapeutka nabízím a proč právě u mě byste mohli najít bezpečný prostor pro sdílení, najdete v přiloženém doporučujícím dopise od mezinárodní ředitelky společnosti The Journey, Gaby Burt. Na překladu se pracuje:)